Vlak IX.

20. února 2007 v 21:08 | PompoStar |  Moje povídky
VLAK IX
…Byl to muž, měl dlouhé blond vlasy a nebyl o moc vyšší než Alice. Ale přitom bych ho typovala tak asi na 35 let. Něco pošeptal Alici. Ta výrazně protestovala, protože na něj něco křičela, ale neslyšela jsem co. Potom na ni kývl, ona prudce dupla a odběhla pryč. Ten muž přišel ke mně a říká:"Tak ahoj ty malá intelektuálko! Jak se máš? A co Venuše? Už ti poslala vzkaz ze záhrobí?" plivla jsem mu do obličeje."Hajzle, takhle už nemluv…" "Jak myslíš, děvenko." Řekl suše a praštil mě pěstí do obličeje. "Jak myslíš," řekl a otřel si ruku od krve "Uděláme to teda po zlym." Řekl a vytáhl nůž. Svázanýma rukama jsem nahmatala kovovej váleček, co po mě švihla Alice, a s obtíží mu ho hodila do obličeje. Asi to bolelo, protože se s bolestí svalil k zemi a jeho nůž zůstal ležet na posteli. Popadla jsem ho a snažila se přeříznout provazy. Vůbec mi to nešlo, ale pak jsem to zvládla. Vstala jsem z postele a chtěla jsem si od tamtaď odnést co nejvíc věcí. Vzala jsem kovovej váleček a to, co načmárala Alice. Vyletěla jsem jako namydlenej blesk a proběhla dlouhou chodbou až do části vlaku, co mi byla povědomá. Měla jsem pocit, že už se blížím, když v tom jsem viděla dva muže, jak kouřili u okna. Pomalu jsem kolem nich prošla, a přitom jsem si koutkem oka všimla, že pomalu vykračujou za mnou. Trochu jsem přidala do kroku a přešla do dalšího vagonu. Měla jsem celkem náskok a tak jsem koukala po číslech kupéček. 302, 303, 304, 305, 306, 307…už se to blíží! Moje kupé je 348. 312, 313, 314, 315, 1 145, 317, … COŽE? To snad ne? Co to, to je přece to číslo! Vešla jsem dovnitř a všude na zemi byla krev a otevřené okno…To je přece to kupé, ta..tady zabili Venuši! To bylo ale nedaleko mě!
Ty chlapíci už mě pomalu doháněli, tak jsem znova procházela chodbou. Bylo tam spoustu čísel, ale nikde nějaký blízko 300! Ha! 348! Konečně! Zalezla jsem dovnitř a zamkla se. Když jsem se ale otočila, tak tam někdo stál. Někdo s mojí dekou přes hlavu. "TAK UŽ SAKRA DOST!" zařvala jsem, a strhla mu deku z hlavy. Stála tam moje máma…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vlčka Vlčka | Web | 21. února 2007 v 18:42 | Reagovat

ježiši se jí něco zdá ne?páni to je husýýýý:)))

2 Vlčka Vlčka | Web | 21. února 2007 v 18:47 | Reagovat

JASANĚ!! v tom mevídkovi něco je!!měkký medvídek přece neomráčí člověka:)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama