Zpověď vlkodlaka III.

9. října 2006 v 21:03 | PompoStar |  Moje povídky
Zpověď vlkodlaka
Vystoupil jsem z metra a zamířil k bytu tety Anny. Když jsem byl skoro tam, slyšel jsem policejní sirénu. No přece se teď nenechám chytit, ne? Vběhl jsem do blízkého průchodu a čekal, co se bude dít. Policajti zastavili přímo před bytem tety Anny! A sakra. Našli si její jméno v seznamu příbuzných a jdou jí zatknout. Rozeběhl jsem se k nim a křičel jsem: "Nééé….." Jakmile jeden z policajtů otočil klikou, celý dům vybouchl. "Nééééé, této Anny!" Moje jediná naděje, moje jediná spřízněná duše je pryč! Sedl jsem si na obrubník a truchlil jsem. V tom kolem projelo velké bílé auto, které hlásalo: "Máte li psychické nebo fyzické problémy, zvedněte se a nestyďte se zajít za doktorem Canderwillem. Jeho pobočka je na Evangelia Ave 24/A. Nestyďte se a přijďte. Máte li psychické nebo fyzické problémy, zvedněte se a nestyďte se zajít…" Moment, to by mohlo fungovat! Jaká že je to adresa?? "a nestyďte se zajít za doktorem Canderwillem. Jeho pobočka je na Evangelia Ave 24/A. …"
Evangelia Ave. To je nedaleko odtud! Došel jsem na určenou adresu a vstoupil jsem do tmavé, špinavé chodby. Zaklepal jsem na jediné dveře, na kterých bylo napsáno: POKUD JE VÁŠ PŘÍPAD AKUTNÍ, ZAKLEPEJTE. POKUD NE, VEZMĚTE SI LÍSTEK, PROSÍM. Zaklepal jsem a otevřel mladý, rozklepaný, ulízaný chlapík. "P..p..prosím, už jste očekáván…" "Očekáván…?" Zavedl mne do prosvětlené místnosti a tam za stolem na kožené židli seděl muž. Byl otočený, takže jsem mu neviděl do tváře. V rychlosti se otočil a na obličeji měl masku vlka "Ahojky, Iane" Potom jsem cítil jenom náhlou bolest v zátilku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vlčka Vlčka | 20. ledna 2007 v 21:46 | Reagovat

jéééééééééééééé)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama