Vybíjení tuleňů

5. května 2006 v 14:20 | pompostar
VYBÍJENÍ TULEŇŮ
Každý rok probíhá od dubna do května (často až do června) v provincii Newfoundland podivný lov. Píšu lov, ale měl bych to slovo dát do uvozovek. Nejde totiž o lov v pravém slova smyslu. Na čtyři tisíce lovců z řad místních rybářů se vyzbrojí baseballovými pálkami, železnými tyčemi, pádly, háky a také puškami, zkrátka výbavou připomínající více trestnou výpravu než skutečný lov. Nechají se vyvézt čluny do zátoky St. Lawrence a na severovýchod od Newfoundlandu do míst, kde kde začínají ledové kry, a kde se každoročně rodí tuleni.
Dvanáctidenní až tříměsíční mláďata tuleňů pak těmito nástroji na ledě utloukají k smrti. Polozabitá zvířata nechávají ležet, berou si jen kůži. Používají-li pušky, snaží se pouze o jednu ránu, protože každá díra v kožešině znamená o dva dolary méně za kůži. Protože střílejí z pohybujících se člunů, často zvíře pouze zraní. Poraněná zvířata nechávají na místě v agonii zemřít. Mnoho z těchto takto zraněných sklouzne do moře, kde pomalu umírají.
Celý lov je neobyčejně krutý. Nezávislí veterináři, kteří lov studovali, došli k závěru, že vládní regulace týkající se humánního zabíjení nejsou ani respektovány ani vyžadovány, a že lov tak, jak probíhá, je v rozporu se základními principy zacházení se zvířaty. Bylo zaznamenáno neuvěřitelné množství surovostí, včetně toho, jak rybáři táhnou na háku poraněná tulení mláďata po ledě, tuleně postřelí a ponechají jejich osudu, vrší polomrtvé a mrtvé tuleně na hromady a dokonce velmi často stahují kůže za živa. To dokonce ve 42 procent všech pozorování.
Lov vyvolal poměrně širokou kritiku ze stran světových politiků, žurnalistů a vědců. Místní rybáři často nezávislé pozorovatele fyzicky napadají a došlo k mnoha potyčkám. Jakékoliv pokusy povolat na místo policii nebo odpovědné vládní úředníky selhaly. Naopak. Kanadští politikové nejen, že jsou slepí a hluší k protestům světa, oni ten lov podporují.
Vy byjste to tomuhle kukuči udělali?
Za jednu kožku dostávají rybáři necelých pět dolarů. Vylepšují si tak svůj příjem - v kraji je vysoká nezaměstnanost vzhledem k tomu, že všechny ryby, které dříve lovili, už jsou vyloveny.
Za poslední tři roky bylo takto ubito přes milion tuleních mláďat. Jen v roce 2004 bylo zabito 365 971 tuleň - největší množství za posledních padesát let. To jsou ovšem oficiální čísla. Skutečné množství zabitých tuleňů bude zřejmě mnohem vyšší. Nezapočítávají se poraněná zvířata, která sklouzla do moře, nebo zůstala ležet na ledu, kde v agónii umírala.
Tento rok povolila vláda další rekordní množství tuleňů: 350 tisíc. Jde ovšem pouze o doporučení. Překročí-li se ale toto číslo, nikdo nebude trestán ani penalizován. Např. v roce 2002 zabili lovci do konce sezóny o 37 tisíc tuleňů více, než byla vládou stanovena kvóta. Sezona lovu normálně končí 15. května. A přeci tehdejší ministr pro rybářství povolil prodloužení sezony až do června - ačkoliv už věděl, že kvóta byla překročena. V roce 2004 zabili lovci o 16 tisíc tuleňů více než bylo plánováno. A opět, jako v roce 2002, povolil ministr prodloužení sezony až do června.
Tuleni jsou zabíjení především pro svou kůži. Mizivé množství tuleňů se zpracovává na olej. Maso je nepoužitelné, takže se nechává na ledě shnít. Tuleni penisy se prodávají Asijcům, kteří jej považují za afrodisiakum.
Jak ekonomicky výhodný je lov? Je chápán jako mimosezonní aktivita a pro rybáře představuje zisk z prodeje kůží asi jednu dvacetinu jejich ročního příjmu. Pro celou provincii Newfoundland, kde žije devadesát procent lovců, představují zisky z tuleních jatek asi jedno procento provinčního příjmu.
Kdyby vláda chtěla, mohla by lehce zisky z prodeje nahradit. Ve skutečnosti dělá pravý opak. V létech 1995 až 2001 investovala do lovu tuleních mláďat 20 milionů dolarů. Z těchto peněz se hradily platy zaměstnanců podniků zpracujících tulení kůže, průzkum obchodního trhu a kapitálové akvizice zpracovatelských podniků.
Velký podíl na ziscích z lovu mají i Norové, kteří kupují 80 % tuleních kožek v nezpracovaném stavu. Norové kožky vydělají a dále exportují. Norská vláda hojně na kožedělný průmysl přispívá.
Často se argumentuje tím, že nebudou-li tuleni zabíjení, přemnoží se a sežerou ryby, které pak tím pádem budou chybět v rybářských sítích. To je bohužel jedna z největších lží lobbistických skupin. Vědci a oceánologové potvrdili, že za úbytek ryb na východním pobřeží Kanady může pouze a jedině člověk a jeho intenzivní a nerozumný rybolov. Tvrzení, že za úbytek ryb mohou tuleni je účelové a destruktivní. Tuleni jsou vitální součástí ekosystému a konzumují mnoho různorodé potravy. Ryby, zejména tresky, které dříve - než je lidé zcela vylovili - tvořily hlavní zdroj rybolovu, představují pouze asi 3 procenta jejich diety. Tuleni rovněž pojídají jejich přirozené nepřátelé, např. sépie.
Přemnožení tuleňů je ostatně oblíbeným argumentem zastánců jejich lovu. Tvrdí, že za poslední tři desítky let jejich populace vrostla třikrát. Je to opět lež jako věž. Severozápadní Atlantik mezi Kanadou a Grónskem je oblastí, kde tuleni žijí. Jsou to migrační tvorové. Údajně jich bylo několik milionů. V období 1950 až 1960 intenzivní lov tuleňů vyhubil dvě třetiny jejich populace. V roce 1974 byla jejich populace natolik ohrožena, že vědci doporučovali přerušit komerční lov nejméně na deset let.
V roce 1980 zakázala Evropská unie dovoz tuleních kožek. Odbyt klesl a stejně i tak i jejich lov. Tulení populace se trošku vzpamatovala. Ale podle výzkumu kanadské vlády provedené v roce 1999 přestala populace růst v roce 1996 - ve stejném roce, kdy byl obnoven jejich komerční výlov. Vezmeme-li úvahu přes milion zabitých tuleňů v posledních třech letech, můžeme pouze hádat, kolik jich ještě zůstalo.
Dalším oblíbeným argumentem lovců tuleňů je poukazování na pokrytectví ochranářských organizací, jako IFAW, které si jako jeden z mnoha cílů vytkly právě zastavení jejich lovu. Konkrétně jim vytýkají, že dobrovolné sbírky pořádané každoročně na záchranu tuleňů, představují téměř hlavní část jejich příjmů. A že tedy - ironicky - vlastně na lovu tuleňů vydělávají.
I kdyby to byla pravda, ptám se, jaká je jiná alternativa? Mlčet a nechat pár tisíc sadistických vrahů zvířat provádět svá surová jatka?
Článek je zkopírovaný ze stránky http://www.zvedavec.org/zvirata
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andrea Andrea | E-mail | Web | 9. května 2006 v 15:00 | Reagovat

To je strašný, já mám takového rostomilého tuleňe jako pozadí a když se na něj zakoukám a pomyslím na to tak se mi chce zvracet!!!

2 pompostar pompostar | E-mail | Web | 9. května 2006 v 18:33 | Reagovat

to mě taky. a dělaji to jenom pro svoje potřeby. Oni dostanou prachy a něaká zazobaná ženská z toho pak má kožich ...8(

3 Virgo Virgo | 8. května 2007 v 17:11 | Reagovat

chudátka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama